 |
Kapitoly z historie
|
Zažloutlé listy školní kroniky nám připomínají události posledních padesáti let.
20.1.2005
|
|
V Libereckém dnu dne 18. listopadu 2003 vyšel článek o výbuchu v Körbrově továrně (bývalá Pragovka), ve kterém redaktor vycházel z údajů naší obecní kroniky. Tento článek se dostal až do Německa k pamětníkům, kteří mi poslali svůj pohled na tyto události.
24.11.2004
|
|
Zažloutlé listy školní kroniky nám připomínají události posledních padesáti let.
7.11.2004
|
|
Zažloutlé listy školní kroniky nám připomínají události posledních padesáti let.
23.9.2004
|
|
Obec Chotyně získala od pana O. Brumeisena sbírku 84 starých pohlednic obce. Ze sbírky mám velikou radost a doufám, že se stane základem kulturního dědictví obce Chotyně, které se od tohoto momentu bude rozrůstat. Ke sbírce bude vyhotoven seznam, který bude obsahovat přesný popis každé pohlednice.
12.6.2004
|
|
Zažloutlé listy školní kroniky nám připomínají události staré už 50 let.
30.4.2004
|
|
Zažloutlé listy školní kroniky nám připomínají události staré už 50 let.
30.4.2004
|
|
Letošní školní rok byl zahájen podle zákona ze dne 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělání učitelů – školský zákon.
6.3.2004
|
|
Slavnostní zahájení školního roku 1952-53 bylo dne 1. září. Školní oslavě byli přítomni rodiče žáků, zástupci MNV, KSČ, SRPŠ a patronátního závodu. Jelikož stoupl celkový počet žáků na 100, byla škola v letošním školním roce organizována jako trojtřídní.
21.1.2004
|
|
Školní rok 1951-52 byl slavnostně zahájen dne 1. září 1951. Žáci se shromáždili ve slavnostně vyzdobené třídě. Oslavy se zúčastnili i rodiče žáků, zástupci MNV, KSČ a patronátního závodu. Žáci našli svoji školu ve vzorném pořádku. Třídy i chodby byly o prázdninách vymalovány, chodby opatřeny olejovým nátěrem. Učitelé v posledním týdnu prázdnin dokončili poslední přípravy k zahájení školního roku a vyzdobili chodby i učebny.
24.10.2003
|
Historické pohlednice
Historické pohlednice ze sbírky pana Jiřího Rosola byly publikovány s jeho laskavým svolením.
|
|
Zahalená minulost
O historii Chotyně nemají jasno ani odborníci. Dohady panují i v otázce původu názvu obce. Ve svých výkladech se historici opírají jak o německé, tak i slovanské prameny. Doložená pravda však je, že v první písemné zprávě z roku 1409 se hovoří o vsi Koetynu. Název Ketten se poprvé objevuje v roce 1713. Teprve po vzniku ČSR jsou uváděny tvary Chotyň (1919) a Chotyně (1923).
|
Obec měla původně ryze zemědělský ráz. Ve středověku se zde dobývala železná ruda a později také hnědé uhlí (lignit).
Chotyně patřila ke grabštejnskému panství. Toto panství doznává rozvoj až ve druhé polovině 16. století v dobách nového pána na Grabštejně, místokancléře Jiřího Mehla ze Střelic. Ten se pustil do těžby mědi, zinku, stříbra a olova, budoval hamry a obchodní styky, což se jemu vyplatilo, ale poddaný lid na to doplatil. Musel mimo vlastní robotu na polích ještě fárat do rudných jam. A tak se Chotyní mimo všech přírodních katastrof a válek přehnala ještě vlna krvavých rebelií.
Chotyně byla sužována pravidelnými jarními a letními povodněmi. Železniční trať vedoucí po vysokém náspu nad vesnicí byla postavena v roce 1857 – 59. Silnice spojující obec s Hrádkem nad Nisou a Jítravou byla vybudována teprve později.
|
|
|